orlica.cz
Být člověkem ...
Co je to dnes "být člověkem"?
Bytostí s označením "člověk", jsme se z hlediska naší matičky Přírody všichni narodili, alespoň mnozí z nás, co máme rozum a srdce na svém místě,
a člověkem také jsme, v naší čiré podstatě.
Součástí člověka jsou 3 části, která jedna bez druhé nezmůžou nic, a když jsou sjednocené, společně tvoří Jedno.
Zmiňuje se o tom m. j. už i Antoine de Saint Exupéry v Malém princi, a to slovy:
"Vše, co je v člověku krásné, je očima neviditelné."
Mluvíme zde o sjednocení těla, naší duše a ducha.
Když jsme ztratili povědomí o těchto 3 částech, které jsou naší neoddělitelnou součástí, jsme mnohdy oddělení, ztracení ...
... jak loď uprostřed rozbouřeného oceánu ...
V tomto oka-mžiku mohou nastat 3 alternativy:
1.
Loď si může jen tak plout, bez cíle, netušíc "kudykam", ale plout ...
2.
V případě hodně bolestivých zranění a křivd, když jsme zapomněli, že jsme součástí širšího celku, a vše, co se nám děje, jsou naše niterní dřívější volby, a to za účelem našeho poznání,
kopeme kolem sebe a pokoušíme se vším úsilím ze závisti, naší bolesti a bezradnosti stáhnout sebou dolů, mnohdy ke dnu, vše "živé", a to doslova, anebo ...
3.
Můžeme mít to štěstí, že někde v dálce vidíme další ztracenou loď, pak další ...
a najednou si uvědomíme, že nejsme sami a zcela ztracení.
Právě naopak - těchto ztracených lodí, obdobně jako my samotní v různých obdobích našeho života, je na světě mnoho.
Máme-li štěstí, jedna z těchto ztracených lodí zahlédne v dálce blikající světélko.
Je to maják, který v té nekonečné dálce mnohdy rozbouřeného, ale i zcela klidného oceánu, povolává všechny ztracené lodě, naše duše.
Tento maják nám ukazuje cestu.
Volá nás "DOMŮ" ...
Domů k nám samotným ...
A co to "být dnes člověkem", znamená v našem systémovém světě, který jsme si dobrovolně všichni vybrali, a to za účelem našeho poznání a rozvoje naší duše?
„Být člověkem“ není o prohlášení, úniku ze systému či různých kartičkách.
„Být člověkem“ neznamená, že se budu tvářit, že jsem někým víc a nemusím čelit svým závazkům a odpovědnostem.
Není to ani o slučování do různých skupin či společenství s cílem - ukázat svou moc a postavení...
Bývala jsem občanem, osobou, personou - obdobně jako mnozí z Vás.
Bývala jsem i prohlášeným živým člověkem - obdobně jako někteří z Vás.
Dnes jen
... JSEM ...
Po absolvování školy "systému" - v postavení role "osoby",
a absolvování školy "převzetí vlastní zodpovědnosti" - v postavení role "člověka",
jsem zjistila ...
Život je HRA.
Velkolepá divadelní hra bez počátku a konce.
Tato hra stále běží a je to samotný život v jeho čiré podstatě.
Nezáleží na kartičkách, které používáme, zda-li je to občanský průkaz a cestovní pas, anebo karta člověka a diplomatický či delegáta pas.
Nezáleží ani na tom, jestli jsem členem komunity s názvem "stát" či korporace Česká republika anebo členem společenství člověků či jiné mezinárodní organizace.
Můžeme být součástí všeho a přitom ničeho ...
... obdobně jako můžeme být v davu lidí a přitom být sám ...
nebo být sám a přitom být součástí všeho a všech.
"Osoba", "člověk" ... obojí jsou jenom role.
Přicházejí nám do cesty, a to ať už přímo nebo zprostředkovaně, proto, aby nás učily.
Tato hra je plná masek a mnohdy máme tu nejnápaditější a nejoriginálnější nasazenou i my sami před sebou.
Je zcela výjimečná, neboť jsme si ji sami nasadili a její podobu také vybrali.
Tvoří ji naše myšlenky a pocity.
Tvoří ji i staré křivdy a nové radostné prožitky.
Tvoří ji bolest i krása, smutek i štěstí.
Co mají společného?
Naději.
Naděje … nad-DĚJe…
Ať jsme nahoře nebo dole, všichni toužíme po tomtéž, a to:
... prožít šťastný a spokojený život, v lásce a naplnění ...
Na své dosavadní cestě jsem poznala bytosti, kteří jsou členy komunity Česká republika a jsou svobodní.
Poznala jsem také bytosti, kteří jsou prohlášenými člověky a jsou "ve vězení".
Nemyslím tím doslovně, i když i tímto "systém" mé dřívější roli "osoby" hrozí, ale niterním.
Totéž platí o svobodě. Není to něco, co můžeme získat nějakým prohlášením či únikem.
Skutečná svoboda je stav niterní.
Krásné na tom je, že nezáleží na tom, kterou cestou se vydáte. Všechny jsou správné, neboť všechny nás vedou k novým zkušenostem, vlastním prožitkům, které jsou jediným skutečným bohatstvím.
Pamatujme na to, že nazí jsme zde přišli a nazí také odejdeme.
Všechny ty materiální věci, které toužíme dosáhnout či vlastnit, je jen hmota, která nás stahuje dolů.
O-svoboď-me se od programu vlastnění, který máme v sobě.
Osvoboďme se od programu chtění, které nás brzdí od prožití šťastné a naplněné přítomnosti.
Děkuji "systému" za zkoušky, které mi postavil do cesty.
Děkuji za jednání u soudu, které musely proběhnout - ty realizované za mé přítomnosti i bez ní.
Děkuji za těžká rozhodnutí, která jste museli učinit - za obvinění za mravní ohrožování výchovy dítěte, uložení podmínečného trestu, a následně ze stejného důvodu i porušení podmínky a návrh vzetí do vězení s ostrahou na minimální sazbu či nabídku obecně prospěšných prací, když uznám, že role mé dřívější "osoby" byla vinna.
Děkuji za vydání rozhodnutí o změně péče - z matky na otce, bez toho, aniž by bylo žádáno slyšet přání dětí.
Děkuji za vytvoření fikce zákazu styku v rámci předběžného opatření s okamžitou platností, ke kterému došlo v den 11. narozenin mé dcerky, kdy byly děti odvedeny proti jejich svobodné volbě na místo, kde nikdy, dobrovolně, dosud žít nechtěly.
(Netuším, jak je tomu „dnes“, neboť jsem s nimi ke včerejšímu dni, tj. 15.12.2023, dni, kdy tomu byly přesně 3 měsíce, co jsem je viděla i slyšela naposledy,
nemluvila a v této věci netuším, jak to mají dnes.)
Děkuji také za potvrzení výše uvedeného opatření vydaným rozsudkem, ve kterém byl povolen 1 dopis týdně.
Díky těm málo dopisům, co jsme si napsali, vím, jak moc se jim po mně stýská, a také, že mám pokračovat v naší cestě do neznáma dál, neboť mi píšou:
"Neměň se a buď vždy takovou, jakou jsi. Milujeme Tě."
Z celého srdce děkuji i za toto potvrzení "mé" sarah a toma, neboť mi dává sílu jít dál, ačkoliv je to chvílemi velmi těžké, to přiznávám.
Je to bláznivé?
Ano.
Je to ŽIVOT.
"O-svoboď-me se od programu vlastnění, který máme v sobě.
Osvoboďme se od programu chtění, které nás brzdí od prožití šťastné a naplněné přítomnosti."
Přihořívá?
Tyto věty jsem již mnohokrát použila.
Nejen tady v těchto písmenkách, ale i v každodenním životě při dřívějším povídání s "mou" sarah a tomem, bytostmi, které si mne vybrali za svou maminku a skrze mne v této reálnosti přišly na tento svět.
Ti z Vás, kteří znají náš příběh - "Příběh Orlica" - víte, čím jsme si procházeli a procházíme.
Jaký větší důkaz a potvrzení výše uvedených vět jsme mohli chtít okusit poznat, abychom zjistili, pochopili, že tomu tak skutečně je?
Nikoho a nic nevlastníme.
Jsme jenom My a život v naší čiré podstatě.
Ten život jsme My.
Ty jsi já a já jsem Ty.
Jsme Jedno.
Tak buďme šťastní, spokojení a v Lásce již teď.
Není na co čekat.
Kdy jindy začít, nežli TEĎ?
Závěrem ...
Z celého ❤️ DĚKUJI všem účinkujícím této velkolepé divadelní hry, se kterými jsme se na naší cestě, v "příběhu ORLICA", potkali.
Tak, jak v představení "Světelné nitky nad námi", Irenky a Karla Křížových a jiných, pojďme podržet světelnou nitku, která nad našimi hlavami tvoří nádherné obrazce opravdového ŽIVOTa.
Je to život, ve kterém má naše místo přiznání našich slabostí, čímž v sobě probudíme obrovitánskou kuráž, a budeme-li mít to štěstí, doznáme pocitu přijetí, pochopení a odpuštění.
Jedině prostřednictvím tohoto přechodu, našeho zrození na vyšší úroveň, můžeme jít hrdě dál, a učiníme tím další malý krůček na naší cestě.
Je to také život, u něhož v jeho nejtěžších zkouškách vidíte obrazy jako:
... poděkování za dobře odvedenou "práci" a upřímný a přímý přístup,
jako např. v případě bytostí hrajících v této hře role různých zaměstnanců, ať už ze sekce sociálně-právní ochrany dětí, policie, soudů, státních zastoupení aj., se kterými jsme se na naší cestě potkali,
... pohlazení a láskyplný dotek druhých, kteří s Vámi soucítí, ať už od Vašich stávajících přátel, či tímto zcela "nových", poznaných,
... objetí, které léčí tělo i duši, otevírá naše ❤️ a sjednocuje ducha ... ducha tvořícího Jedno,
a mnoho dalších zázraků života ...
Jsme důkazem toho, že
... ačkoliv Vám hodí pod nohy milion a jedna klacků,
... "odcizí" Vám to nejcennější - "Vaše" děti, které skrze Vás přišly na světlo světa, a fyzický kontakt s nimi je zatím v nedohlednu, i teď - v období 1. Vánoc od jejich narození, které máte trávit bez nich,
přitom stačí tak "málo" - jen se usmířit ... nejen ve vztahu k druhým, ale hlavně - sami k sobě, neboť jde tu v prvé řadě o nalezení MÍRu v sobě ...
... život jde dál ...
Náš život smrtí, ani odchodem toho nejcennější, co "máme", nekončí ...
Každý konec má i svůj nový Počátek.
Je to "život po životě" ...
A s touto nadějí v nové zázraky a krásy života, které jsou všude kolem nás - jen se jim otevřít,
se s Vámi pro tento oka-mžik TADY & TEĎ loučím ...
Děkuji za Vás, Děkuji za Tebe ...
Pamatujme, že my všichni jsme Jedno a jsme součástí naší nádherné velkolepé hry, a tou je ŽIVOT jako takový.
Krásný, naplněný a vědomě prožitý
každý jediný okamžik TADY & TEĎ,
Vám všem přeji.
S láskou
orlica ❤️
16. prosinec 2023